Kraj vína
Kořeny vinařství na Jižní Moravě sahají až do období Velkomoravské říše. Dle některých pramenů zdejší vinařství zažilo i dobu císaře Proba nebo časy, kdy na našem území pobývaly římské legie.
Moravské vinařství má údajně svůj prapůvod v odkazu římské kultury, ve které bylo popíjení vína tak oblíbené.
První písemný odkaz historie vinařského řemesla pochází z 11. století. Najdeme ho v zakládací listině benediktínského kláštera v Třebíči z roku 1101.
Od té doby se u nás vinařství více či méně prosazuje, na jeho rozvoji se v počátcích podílely právě kláštery, mj. cisterciánský klášter na Velehradě.
Rozkvět vinařství přinesla vláda Karla IV., kdy se plochy vinic hojně rozšiřovaly.
Karel IV. mj. vydal zákaz dovozu cizích vín a také jejich šenkování v období od sv. Havla (říjen) do sv. Jiří (duben).
Tehdy se vinná réva pěstovala tzv. střídavým způsobem. Dvacet let vinohrad sloužil, aby na něm poté rozkvetla louka. Ta dala půdě odpočinout.
Doba temna
Husitské války znamenaly útlum vinařství a obchodu s vínem, stejně tak i doba vlády Rudolfa II., která přinesla úpadek vinařství daný vysokou nadprodukcí vína. Pustošení vinohradů přišlo s dalšími válkami (vpády Kuruců, uherské boje a zejména třicetiletá válka).
Jako skutečná temná doba moravského vinařství se však označuje období od počátku 18. století, kdy vinnou révu postihly nepříjemné nemoci.
Až ve 30. letech minulého století se podařilo zdolat mšičku révokazu, když vinohrady začaly vznikat na podnožích vinné révy původem z amerického kontinentu.
Historii vinařství píše i Slovácko
Slovácko je jednou ze čtyř hlavních moravských oblastí.
Oproti Znojemské, Mikulovské nebo Velkopavlovické podoblasti nabízí rozmanité přírodní podmínky a s nimi i pestrou paletu chutí a vůni vína.
Je libo Jakubské nebo Frašták?
Jak popisuje vinařství naše kronika?
V 19. století vypadala odrůdová skladba vinic takto:
Veltlínské zelené, Neuburské, Sylvánské zelené, Muškát Ottonel, Ryzlink Rýnský, Rulandské modré, Muškát Modrý, Portugal modrý a další.
Ušlechtilé odrůdy postupně nahradily i tradiční moravské odrůdy lidově nazývané třeba Maliňák, Kyselák, Turáň nebo Kozí cecek.
Chrupku bílou, Elbling, Jakubské nebo Frašták v současnosti známe především z vyprávění starých slováckých vinařů. Přitom třeba takový Frašták byl pro svoji mimořádnou plodnost na Slovácku velmi oblíbený.
Jak opěvovali frašták staří vinaři?
To sú hrozny jak nohy a člověk aspoň cosik cítí, dyž sa pořádně napije. Kyselé je to jak ščúr, ale to je aspoň sila!
Zdejší vinohrady
V kronice Svatobořic-Mistřína jsou zmiňovány vinohrady v Kolébkách, Kuklách, Hampízech, Nivách, a pozemky dále na Stražovicko, v Mistříně Losky a pozemky dále ke Stavěšicím. Tyto vinohrady se měnily, některé zanikaly a nové vznikaly.
Dnes vinařské tratě Svatobořic-Mistřína jmenuje vinařský zákon č. 321/2004 Sb.
Jde o tratě Stará hora, Vinohrady, Újezd, Žitné hony, Čtvrtky, Tabule, Losky, Hampíze, Příčky od Kyjova, Přední nivy, Hušpery.